ҚАТТЫ БАЙЛАНЫСҚАН ТРИТИЙДІ ӨСІМДІКТЕРДІҢ СІҢІРУІ
https://doi.org/10.52676/1729-7885-2024-1-104-107
Аннотация
Семей сынақ полигоны (ССП) жағдайында және зертханалық вегетациялық тәжірибе барасында in situ топырағында тритийдің тығыз байланысқан түрінің биологиялық қолжетімділігіне зерттеу жүргізілді. Ядролық сынақтар жүргізілетін орындарда ССП аумағында өсетін Stipa capillata өсімдіктерінде іріктеу кезінде тіндердің бос суында тритий (БСТ) болмаған жағдайда органикалық байланысқан тритийдің (ОБТ) елеулі шоғырлануы тіркелген. Cucumis sativus дақылдарын қолданатын модельдік тәжірибеде тәжірибенің басында және соңында топырақ ерітіндісінің құрамындағы топырақтың қатты фазасы мен тритийленген судың (НТО) құрамындағы тығыз байланысқан тритийдің меншікті белсенділігі айтарлықтай ерекшеленді. Сонымен қатар, Cucumis sativusтегі БСТ-нің меншікті белсенділігі топырақтағы тығыз байланысқан тритийдің белсенділігімен салыстырғанда 2 есеге аз болды және өсімдіктердің тамыр жүйесі үшін қол жетімді топырақ ерітіндісіндегі тритийленген судың белсенділігінен сәл өзгеше болды. Вегетациялық зерттеулердің нәтижелері тәжірибелік өсімдіктер үшін тритийдің тікелей көзі топырақ ерітіндісі екенін көрсетті. Алайда, вегетациялық тамырлардағы топырақтың сұйық және тығыз фазасындағы тритийдің меншікті белсенділігінің өзгеруі сілтілеу процестерінің нәтижесінде радионуклидтің тығыз байланысқан түрі топырақ ерітіндісіндегі тритийленген судың көзі болғанын көрсетеді. Тығыз байланысқан радионуклидтің тығыз фазадан топырақ ерітіндісіне сілтіленуінің ықтимал себептері ылғалдандыру режимі, сондай-ақ өсімдік ризосферасының әсері болып табылады.
Авторлар туралы
Е. Н. ПоливкинаҚазақстан
Курчатов
Н. В. Ларионова
Қазақстан
Курчатов
Л. В. Тимонова
Қазақстан
Курчатов
Е. С. Сысоева
Қазақстан
Курчатов
А. В. Паницкий
Қазақстан
Курчатов
Әдебиет тізімі
1. Erolle F., Ducros L., Séverine L.D., Beaugellin-Seiller K. An updated review on tritium in the environment // J. Environ. Radioact. 2018. – Vol. 181. – Р. 128–137. https://doi.org/10.1016/j.jenvrad.2017.11.001
2. Shem H.-F., Yao R.-T. Study of ratio of tritium concentration in plants water to tritium concentration in air moisture for chronic atmospheric release of tritium // Energy Procedia. 2011. – Vol. 5. – P. 2421–2425. https://doi.org/10.1016/j.egypro.2011.03.416
3. Boyer C., Vichot L., Fromm M., Losset Y., Tatin-Froux F., Guetat P., Badot P.M. Tritium in plants: a review of current knowledge // Environ. Exp. Bot. – 2009. – Vol. 67 (1). P. 34–51. https://doi.org/10.1016/j.envexbot.2009.06.008
4. Timonova L. V., Lyahova O. N., Lukashenko S. N., Ajdarhanov A. O. Issledovanie soderzhaniya tritiya v pochve v mestah provedeniya yadernyh ispytanij na territorii Semipalatinskogo ispytatel'nogo poligona // Radiacionnaya biologiya. Radioe`kologiya. – 2015. – Vol. 55. (6). – P. 667–672. https://doi.org/10.7868/S0869803115050136.5
5. Serzhanova Z.B., Aidarkhanova A.K., Lukashenko S.N. Researching of tritium speciation in soils of “Balapan site” // J. Environ. Radioact. – 2018. – Vol. 192. – Р. 621–627. https://doi.org/10.1016/j.jenvrad.2018.02.01
6. Ustrojjstvo dlya izvlecheniya vody iz obrazcov. Patent No. 29721. Publ. Patent RK na poleznuyu model’ No. 29721; opubl. Astana, 2015. Byul. No. 4. Lukashenko S.N., Larionova N.V., Zarembo V.P. URL: http://kzpatents.com/4-ip29721-ustrojjstvo-dlyaizvlecheniya-vody-iz-obrazcov.html.
7. ISO 9698:2010. Kachestvo vody. Opredelenie ob"yomnoj aktivnosti tritiya. Metod podschyota stsintillyatsij v zhidkoj srede]. Astana: “KazInSt”, 2010. 32 p.
8. Diabate S., Strack S. Organically bound tritium // Health Phys. – 1993. – Vol. 65 (6). – P. 698–712.
9. Lyakhova O.N., Lukashenko S.N., Larionova N.V. et al Contamination mechanisms of air basin with tritium in venues of underground nuclear explosions at the former Semipalatinsk test // J. Environ. Radioact. – 2012. –Vol. 113. – P. 98-107. https://doi.org/10.1016/j.jenvrad.2012.02.010
10. Atarashi-Andoh M., Amano H., Ichimasa M., Ichimasa Y. Conversion rate of HTO to OBT in plants // Fusion Sci. Techn. – 2002. – Vol. 41 (3). – Р. 427–431.
11. Polivkina E. N., Artamonova E. N., Kassymova Zh. S., Evlampiyeva E. P., Kabdulkarimova K. K., Kaygusuz M., Omarova N. M. Heavy metals in the rhizosphere of Absinthium (Artemisia absinthium L.) in conditions of technogenesis // Fresenius Environmental Bulletin. – 2018. – Vol. 27. – P. 9429-9432. https://www.prtparlar.de/download_feb_2018
12. Alengebawy A., Abdelkhalek S.T., Qureshi S.R., Wang M.-Q. Heavy Metals and Pesticides Toxicity in Agricultural Soil and Plants: Ecological Risks and Human Health Implications // Toxics. – 2021. – Vol. 9 (3). – P.42. https://doi.org/10.3390/toxics9030042
13. Curl E., Truelove B. The Rhizosphere. Germany: Springer, 1986. – 281 p.
14. Melintescu A., Galeriu D. Uncertainty of current understanding regarding OBT formation in plants // J. Environ. Radioact. – 2017. – Vol. 167. – p. 134–149. https://doi.org/10.1016/j.jenvrad.2016.11.026
Рецензия
Дәйектеу үшін:
Поливкина Е.Н., Ларионова Н.В., Тимонова Л.В., Сысоева Е.С., Паницкий А.В. ҚАТТЫ БАЙЛАНЫСҚАН ТРИТИЙДІ ӨСІМДІКТЕРДІҢ СІҢІРУІ. ҚР ҰЯО жаршысы. 2024;(1):104-107. https://doi.org/10.52676/1729-7885-2024-1-104-107
For citation:
Polivkina E.N., Larionova N.V., Timonova L.V., Syssoeva Ye.S., Panitskiy A.V. UPTAKE OF TIGHTLY BOUND TRITIUM BY PLANTS. NNC RK Bulletin. 2024;(1):104-107. https://doi.org/10.52676/1729-7885-2024-1-104-107